Tvé odpovědi prozradily někoho, kdo ve 23:47 zvedne telefon kamarádce bez jediného vnitřního zaváhání. V minulém životě jsi byla léčitelka — a je jedno, jestli se ti to slovo líbí, nebo ne, protože ty stopy jsou na tobě vidět i v Lidlu u pokladny.
Když ti Rohlík zapomene sušenky, upečeš si vlastní, protože ruce, které vaří pro ostatní, vaří rády i samy pro sebe. Na Bookingu volíš apartmán s kuchyní, ať si můžeš uvařit, protože restaurace jsou pro tebe až druhá volba — první je vůně, která se rozleje po bytě, když něco dlouho probublává na sporáku. Když v open spacu dojde ke konfliktu, později odvedeš toho slabšího na kafe a dáš mu prostor. Nikdo ti o to nepožádal. Ty jsi ale viděla, jak mu během hádky klesla tvář, a tvůj vnitřní systém se zapnul dřív, než jsi to stihla pojmenovat.
Netflix v neděli volíš komedii, protože smích je léčivý — a ty to neříkáš metaforicky, ty to víš z několika desítek kamarádek, kterým jsi během let pustila ten správný díl ve správnou chvíli. V Apple Pay selhání v kavárně tě primárně bolí ostuda — ne kvůli sobě, ale kvůli tomu, že jsi narušila plynulost pro pět lidí za sebou.
Tvoje slabina: dáváš víc, než dostáváš zpět, a myslíš si, že to je norma. Není. Tvoje energie není Rohlík Family Plan s neomezenou dodávkou. Nauč se občas říct „dneska ne“ bez vysvětlování. Nikdo ti nezemře, když si jeden večer necháš jen pro sebe.
A ta osoba, které pořád pomáháš — ta, o které si pomalu začínáš myslet, že tě zneužívá — ta tě opravdu zneužívá. Možná bez záměru, ale zneužívá. Tvůj minulý život léčitelky tě naučil rozeznat nemoc na první pohled; použij ten stejný instinkt i tady. Ezometr jen potvrdil, že ruce, které máš, jsou staré tisíce let a ví, co dělají — i když jim to ty sama občas nevěříš.